„Tak už to kruci udělej!" vydechla Jennifer tak blízko jeho úst, že cítila jeho horký dech na tváři.

 Jeho pevně semknuté čelisti. Oči zúžené do úzké škvírky a sílící dech, ji ale nenechal na pochybách, že po ní touží. 

„Pohybuješ se po tenkém ledě." Zašeptal a zhluboka se nadechl. 

Její tělo, tisknoucí se k jeho, ho celého rozpalovalo. Tak moc ji chtěl. Chtěl ji, měla pravdu, ale malý hlásek kdesi uvnitř jeho, mu říkal, ať to nedělá. 

Však se dlouhých půl roku, mučil touhou a láskou, k této ženě. Tak dlouho se snažil v sobě udusit vše, co cítil, a přesto, se mu to nepovedlo. Přesto stačilo tak málo, a vybuchl, jako dynamit.

 „Vezmi si mě, Ethane." Zakřičela, skoro již nepříčetná touhou.

 Podívala se mu do očí, z několika málo centimetrů. Dýchali si do tváře a jejich srdce, bili jako na poplach.

 Ještě jednou se k němu více přitiskla, a tehdy poznala, že rezignoval. 

Jednou rukou, se opřel stěny, za jejími zády, jakoby měl strach, že se sesune k zemi. Na moment zavřel oči a několikrát se nadýchl. 

Ve tváři mu zacukalo, když po té znovu na ní pohleděl, a pak skoro s rozzuřeným výrazem ve tváři, stáhl z ní její tílko.

 Vteřinu nebo dvě, se znovu snažil zkonvertovat, a po té jí zbavil jejích kalhotek. 

Jennifer opřela hlavu o stěnu a vzrušeně vydechla. 

Její vzrušení, ho ještě více rozpálilo. Zadýchaně se zapřel rukama za její hlavou a pak se vrhl, na její ústa.

 Drtil je svými rty a nenechal ji prostor odporovat. Ale to ona ani nechtěla.

 A když se vloupal jazykem do jejích úst, zasténala a vpletla mu prsty do vlasů.

 „Kruci." Procedil mezi zuby, a aniž by opustil její ústa, sáhl na přezku svých kalhot. 

Třesoucími prsty ji rozepnul a jedním rychlím pohybem, si malinko stáhl kalhoty. Jen tak, aby vysvobodil svůj pulsující úd. 

Vyhoupl si ji do náručí a obmotal si její nohy, kolem svých boků. Po té, ji přitiskl ke zdi a jedním trhnutím pánve, do ní vstoupil. 

Oba vykřikli současně, a on se začal ihned zuřivě pohybovat.

 Drtil její ústa. Rukama hladově bloudil po jejím těle a zběsile přirážel. 

Jennifer se mu v jeho snažení snažila pomáhat a divoce se pohupovala, v jeho náručí. 

Oba zhluboka oddychovali, sténali a vzdychali, a když se přiblížilo jejich vyvrcholení, vykřikli současně. 

Ještě několik dlouhých sekund, se Ethan ani nepohnul. Stále ji držel ve svém náručí, aniž by opustil její tělo. 

Přerývaně dýchal do jejích vlasů, a čekal, že snad přijde úleva. Vysvobození, z té trýzně, kterou pociťoval každým dnem, stále víc a víc. To se ale nestalo. 

Když ji spustil na zem, měl chuť, ji znovu políbit. Přivinout si ji do náručí a říct ji, jak moc, ji miluje. 

Místo toho, ale zavřel oči a zatřásl hlavou. Po té, se od ní odtáhl. 

Natáhl si kalhoty a podíval se jí do očí. Její vlahý pohled, vypovídal o tom, že je na tom stejně, jako on. 

Změřil si její tělo pohledem, a pak se rozhlédl kolem. Teprve nyní, si uvědomil, kde vlastně jsou. A že kdykoliv, by se mohlo stát, že by sem mohl někdo přijít. 

Ta představa, se mu však mnoho nelíbila. Další trn žárlivosti, bodl ho u srdce, když si uvědomil, že by ji takto někdo mohl spatřit. 

Popadl ji do náručí, a strčil ji do prázdné kóje, na konci místnosti. 

„Zůstaň zde, Jennifer. Opovaž se vystrčit nos. Přinesu ti, něco na sebe."