Matyas se usadil do křesla pod oknem pokoje. Rozepnul si sako a povolil si kravatu. 

Musel přiznat sám sobě, že byl nervózní. Pokoj byl luxusně vybavený s obrovskou postelí. Vanou s vířivkou, a osvětlený příjemným, tlumeným, červeným světlem. 

Cítil se zvláštně. Nebýval nervózní, ale setkání s dívkou, do které se evidentně zbláznil, a rozhodl se s ní oženit, ho trochu vyvádělo z míry.

 Lionel měl pravdu, vůbec nevěděl, co bude dělat. V žádném případě, se s ní nehodlal vyspat, ale představu o tom, jak se zachovat, najednou vůbec neměl. 

Náhle se otevřely dveře. Rozbušilo se mu srdce.

 Byla krásná. Dlouhé vlasy, jí splývali po holích ramenou, a i ona, vypadala dosti nervózně. Na sobě měla černý podvazkový pás. Kalhotky a podprsenku, a přes ramena průsvitný, bílý župan.

 „A..., ahoj. Jsem Vivien." Zašeptala a zastavila se dva kroky před ním.

 Evidentně nikdy nic takového nedělala, a musel si přiznat, že ho to zahřálo u srdce.

 „Ahoj, Vivien. Říkej mi Matyas." Odpověděl, a změřil si jí pohledem. Díval se na ni, a čekal, co udělá. 

„Přál sis společnost, Matyasi?" zašeptala. 

Matyas přikývl. „Ano, jinak bych tu nebyl." 

Znovu si ji změřil pohledem tak, jak to uměl jen on. Jeho blankytně modré oči, zazářily ve tmě.

 „Nalej víno, Vivien, a řekni mi něco o sobě." Pronesl do ticha. 

„Já..., nevím, co chceš slyšet?" vykoktala, nalila dvě skleničky a jednu mu podala. 

Tu svojí, do sebe kopla na ex. Udiveně povytáhl obočí. 

„Normálně nepiji," pokrčila rameny, „jen jsem trochu nervózní. Nevím, co mám dělat." Dolila si ještě jednu, a i ta, skončila v jejím hrdle naráz.

„No..., myslím, že to by stačilo, nechci, abys byla opilá," zamračil se Matyas, „již jsi to někdy dělala? Myslím, tuto práci?"

„Myslíš sex za peníze?" zatřásla hlavou, „nikdy, ale potřebuji peníze, nebo nás vyhodí z bytu." Popošla dva kroky od něj a shodila župan na zem. 

„Koho nás?" zkusil to. Ta představa, užírala ho čím, dál více.

 „To je jedno," mávla rukou, „jen mi řekni, co po mě chceš. Mám se svléci? Nebo chceš, abych tě vykoupala?" chrlila ze sebe evidentně naučené fráze, od Gareta, „chceš, abych ti ho vykou..., tedy, chceš orální sex? Nebo se chceš dívat na mě, jak si to dělám?" 

Matyase polilo horko. Samozřejmě, že ho vzrušovala. Však byla překrásná, ale nemohl si ji vzít. Ne takhle. Chtěl něco víc, a chtěl to od ní.

 „Anebo, chceš na to rovnou vlítnout?" pokračovala, posilněna alkoholem, i nervozitou. Zaváhala, když si všimla, že nic neříká. 

„A...asi bych se tedy měla svléknout?" řekla spíše sama pro sebe, a sáhla k zapínání podprsenky.

 Odhodila ji stranou, a když se její nádherná prsa zhoupla pod svou vahou, Matyas polkl. 

Sáhla ke svému podvazkovému pásu.

„Nemusíš to dělat," dostal ze sebe konečně, „zaplatil jsem si celou noc. Moc spěcháš."

 „Nelíbím, se ti snad?" zašeptala skoro vyděšeně, „Garet mě vyhodí, když nebudu dělat svou práci." 

Nahrnuly se jí slzy do očí, ale hned je statečně zahnala. 

Matyas se cítil jako před zhroucením. Takhle si to vážně, nepředstavoval.

 „Jsi krásná. Chci tě ale víc poznat." Odpověděl klidně. 

„Proč? Však si jen zašukáš, a půjdeš." Zamračila se na něj.

 Ve tváři mu zacukalo. Měl vážně vztek. Zřejmě si toho všimla, a teprve nyní, měl pocit, že ho vůbec zaregistrovala. 

Zadívala se do jeho tváře a očí, a pak automaticky složila ruce na prsou, jakoby se chtěla zakrýt.

 „Co..., co mám dělat?" vydechla a sklopila hlavu, „co po mě tedy chceš, Matyasy?" 

 „Tak v první řadě, se oblékni. V koupelně máš připravené šaty. Zvu tě na večeři."

 „A..., ale to nemohu, já..." 

„Proč ne, za své peníze, jsem si koupil čas s tebou. A je pouze na mě, jak ho hodlám strávit, nemyslíš?"