Samantha se přikrčila pod jeho pohledem. Díval se na ní skoro naštvaně. 

„Napustím ti horkou vodu a vykoupu tě." Řekl rozhodně a vyskočil z postele. 

„Vy..., vykoupeš mě?!" skoro vyděšeně vydechla Samantha, „a...,ale to nemůžeš..., já..." rozpačitě se rozhlédla kolem. 

„Proč ne?" vydechl Aidan, „již jsem viděl všechno, není důvod, aby ses přede mnou styděla. Dva dny tě nosím i na záchod. Balím tvé nahé tělo do prostěradla, proč bych tě tedy nemohl vykoupat?!" řekl skoro překvapeně, „a pak..., jsi moc slabá. Nechci, aby ses mi utopila," zamračil se pod tou představou, „vykoupu tě, a až Matylda uvaří horký vývar, tak tě nakrmím." Řekl zcela jistě, jako hotovou věc a odběhl do koupelny. 

Samantha vytřeštila oči. Zbláznil se snad? On ji chce koupat a krmit? Pokusila se hnout, ale prostěradlo, ji to nedovolilo. 

Byla tak zabraná do svých myšlenek, že si ani nevšimla, že se objevil nad ní.

 „Tak jdeme." Zašeptal. Sehnul se k ní a rozbalil ji, jako vánoční dárek. 

„Počkej," zaprotestovala, a cítila, jak rudne. Však byla zcela nahá, „já..., půjdu sama." Pokusila se vstát, ale byla slabá, jako dítě. Ihned spadla zpátky do peřin.

 „Opravdu není na místě, abys cítila rozpaky," zašeptal, „věř mi, že nechci nic jiného, jak tě vykoupat. Ano, jsi krásná. Jsi překrásná, ale nechci tě znásilnit. Nechci si tě vzít proti tvé vůli. Věř mi, že ti ani nechci ublížit. Nikdy bych na tebe nevztáhl ruku. Nebiji ženy. Ani si je neberu proti jejich vůli. Něco takového, nemám zapotřebí." Pak si jí bez dalšího varování, vyhoupl do náruče.

 Samantha zalapala po dechu, ale poznala, že nemá cenu odporovat. Automaticky se ho chytla okolo krku.

 Aidanovy přelétl po tváři úsměv. Líbila se mu, její nevinnost. Odnesl ji do koupelny, a pak ji opatrně posadil do horké vody. Vzal do ruky mýdlo, a sehnul se k ní.

 „Nesmíš zde být dlouho," řekl klidně, aby ji nevyděsil, „ještě nejsi v pořádku. To, že se ti ulevilo, ještě neznamená, že jsi zdráva. Musím tě umýt a musíš ihned zpátky do postele, tak se mi prosím nebraň." 

Zřejmě rezignovala, protože se nechala namydlit, omýt, usušit a dokonce i vyfénovat hlavu.

 Neprotestovala. Jen stále přemýšlela, co se stalo. Takhle hezky, se k ní ještě nikdy, nikdo nechoval. 

Ale proč zrovna on? Proč se o ní tak stará? Nedokázala to pochopit. Tu proměnu. Že by se vážně pomátl? Boss mafie Casa Mio Onore, a je tak ohleduplný? To se vymykalo všemu, co o něm slyšela. 

Odnesl ji po té zpátky do postele a nechala se zachumlat až po bradu dekou. 

Když se pak na ní spokojeně podíval, rozbušilo se jí srdce a sklopila zrak. Byl celý mokrý. Jeho nahá hruď, se leskla pod kapkami vody a dodávala mu tak ještě více vzrušující výzor. 

„Ani se nehni z postele!" přikázal jí, „přinesu horký vývar, a nakrmím tě," obrátil se k odchodu. Ve dveřích se ještě otočil, „a nepokoušej se mi odporovat. Nehneš se z postele tak dlouho, dokud sám neuznám za vhodné!"