„Ale samozřejmě, všechno vás naučím..." smála se Linnet, nadšena z té představy, že byl její muž evidentně tak nadšený, že se dokonce chlubil svým mužům. Věděla už sice, že zde nahota, milování a jakákoliv náklonnost nebyla tabu, a i muži ji válečných ohňů probírali možná více jak ženy, ale stejně byla šťastná.

Znamenalo to totiž, že se mu to líbilo, a tedy po ni touží. Jinak by se přeci nechlubil. A jak se zdálo, probral s nimi zřejmě téměř vše, protože masáž prostaty nebyla jediná věc, kterou od ní chtěly ženy naučit. Některé ženy, nebo tedy spíše jejich muži, toužili po tom, aby je naučila umění uspokojovat muže ústy a ukázala jim různé polohy při milování.

Hlouček žen okolo ní stále rostl a jejich švitoření, smích a nadšení, neušel jejich mužům.

Phelan se zastavil v pohybu a zadíval se směrem ke své paní, která v obležení žen nadšeně gestikulovala rukama. I jeho muži ustali v pohybu a nyní všichni zamračeně čekali, co se bude dít.

„Naši muži by byli rádi, kdybys nám paní, byla nápomocna radou," obrátila se Luisa znovu na Linnet, „Nikomu nemohlo ujít, že je náčelník ve vašich rukou jak znovuzrozený..."

„A muži říkají..." vložila se další žena do hovoru, „Že to prý umění jeho ženy ukojit ho a zbavit přebytečného sémě, ho činí spokojeným..."

„Jistě, i já bych chtěla doma spokojeného muže..." přidala se další, „Přeci jen je to lepší, než když na mě nerudně bručí..." zamračila se a hlasitý smích žen, se rozléhal do dalekého okolí.

Linnet ženám nadšeně ukázala co mohla a byla si jistá, že všechny do jediné, dnes své muže touží překvapit. Zřejmé bylo i to, že válečníci stojící na kolbišti, v čele se svým náčelníkem, moc dobře chápají, co zde jejich ženy probírají. A všichni, snad až na náčelníka, byli z oné přednášky nadšení.

„A co dnes máš připravené pro svého muže, paní..." odvážila se Luisa, když se hlouček trochu uklidnil, „Máš pro něj nějaké překvapení? Něco nového?" Vyzvídala s nadějí, a když se Linnet nadechla k odpovědi, rozlehlo se kolem hrobové ticho. Ani jedna samozřejmě nechtěla, aby ji ušlo jediné její slovo.

„No..., snad..." vydechla Linnet zamyšleně a na tváři se jí objevil šibalský úsměv. Během jejich rozhovoru, totiž dostala další ze svých geniálních nápadů.

„Řekni nám to..., prosím..." začali prosit jedna přes druhou, „prosím..., uděláme to samé. Překvapíme naše muže stejně, jako ty. Prosím, paní..."

„No, možná bych mohla, ale nebude to nic lehkého..." pokynula na ženy hlavou a důležitě povytáhla obočí, „Ale výsledek bude stát za to. Tomu věřte."

V tu chvíli se všechny sklonily tak, aby jim ani hláska neušla a muži na nedalekém kolbišti, se začali cítit nejistě.

Sice všichni do jediného své ženy ponoukali k tomu, aby se náčelníkovy manželky na její tajemství optaly a naučily se ho, ale vidět onen hlouček rozdivočelých žen, jim náhle rozproudil krev.

„Takže..., ty říkáš, přivázat svého muže k posteli a pak..." opakovala Luisa a ženy okolo s vykulenýma očima nadšeně přitakávaly, „Ale co když se nenechá? Není jednoduché muže přesvědčit, paní."

„Nechá..." usmála se Linnet přesvědčeně, „Věřte že ano. Žádný muž si nenechá ujít příležitost k milování. Když budete šikovné, udělá váš muž cokoliv si budete přát."