„A..., ale můj pane," vydechla Linnet a honem přemýšlela, jak by svého rozzlobeného muže uklidnila, „Opravdu bylo důležité, abych se vrátila zpět. Potřebovala jsem si spoustu věcí vyřídit a přinést a..."

 „Jistě?!" zašklebil se na ni a založil si ruce na prsou, „Tedy mi ony důležité věci přibliž, má paní. Zajímalo by mě, co je důležitějšího, než tvá poslušnost svému manželovi."

 „Sa..., samozřejmě, že nic není důležitější, než vy, můj pane, ale ..., bylo to nutné," nervózně se ošila pod jeho pohledem, „Potřebovala jsem nutně nějaké ženské potřeby a spoustu jiných věcí."

 „Třeba?"

 „Třeba..., lubrikační gel," vyhrkla, „Je to lepší než sádlo a..., pak jsem navštívila svého gynekologa a..." Phelan pevně semkl čelisti, až mu zaskřípaly zuby. 

„Kdo je kruci zase ten tvůj gynekolog?!"

 „No..., to je..." přeskočil ji hlas, „Můj ženský doktor. Gynekologie, se můj pane..., zabývá léčbou ženských pohlavních orgánů a..." přikrčila se, když na ni hodil rozzuřený pohled, „Jen..., jen jsem chtěla, aby se na mě ještě podíval, než..."

 „Aby se na tebe podíval?! Jak to kruci myslíš, aby se na tebe podíval?! Chceš říci, že se nějaký muž díval na tvé nahé tělo?!"

„Ne, na mé tělo. Jen na..." došla ji slova. Nemohla mu přeci říci, jak probíhá ono vyšetření. Měla totiž náhle pocit, že by to nemusela dost dobře ve zdraví přežít, „Je..., je to lékař, můj pane. Nemusíte mít obavy..."

 „Porodní bába, vyšetřuje ženy. Muž nikoliv! Obávám se, že jeho život by zde neměl dlouhého trvání, má paní." 

„Jak jsem řekla..."přikývla, a honem se snažila rozhovor zavést jiným směrem, „Nemusíte mít nejmenších obav, můj pane. Celé tři dny jsem servávala pouze v Norbertově domě a..." 

„A jeho posteli!" Vyplivl Phelan naštvaně.

 „Jistě. Ale..., Norbert je opravdu náš starý rodinný přítel. Je to Rhysův profesor historie a od chvíle, co jsme zůstali sami, nám byl hodně nápomocen. To on mi vysvětlil a naučil mě spoustu věcí. Třeba masáž prostaty a..." Phelanovo povytažené obočí a jeho výraz přinutil ji, se před ním přikrčit. Co zase sakra řekla? Přeci to byla pravda. Co měla dělat, když jim rodiče zemřeli tak záhy a Norbert byl jako její strýček? Ani internet nebyl vševědoucí, „No..., poradil mi právě ten lubrikant, můj pane." Vykoktala s nadějí, že ho uklidní, „Ví..., víte, můj pane, vše co jsem se chtěla naučit, jsem na internetu nenašla a Norbert...." Polkla a sklopila zrak.

 „Kruci!" zaklel rozzuřeně, „Ještě jednou vyslovíš to jméno, a neznám se!"

 „Ja..., jaké? Norbert?" Vykulila oči, když se pokojem rozezněl jeho naštvaný výkřik.

„Tak dost!" vyprskl rozzlobeně, „Promluvíme si ráno! Nyní bych totiž mohl učinit něco, čeho bych po té litoval, má paní!" Přejel ji pohledem a otočil se k odchodu.

 „Co máte na mysli?" Vydechla nechápavě. Phelan se nadechl k odpovědi, pak si ale jen zničeně povzdechl.

 Svému rozpoložení, vůbec nerozuměl. Jedno ale chápal zcela jistě. Žárlivost ovládla jeho mysl, a to ho téměř vyděsilo. Nikdy přeci nežárlil. Třikráte byl ženat, a ani jednou nepocítil něco takového, co s touto ženou.

 Přiváděla ho k šílenství. Vším, co dělala a říkala. Někdy měl vážně chuť, ji nechat zavřít do věže a zazdít dveře, jen aby měl už konečně klid. Jenže pochopil, že by se pak jistě cítil ještě o hodně hůře. Ano, tato žena s ním činila něco, co se mu nelíbilo, a co nemohl dovolit. Nikdy.