Uběhlo dlouhých čtrnáct dní, kdy se konečně Phelan se svými muži vracel zpátky na Glenstail. Nedalo mu moc práce začínající vzporu potlačit. Prostý lid byl spokojen se stavem věcí, tak jak byl, a se svým novým náčelníkem, který jim zajistil práci. Netrpěli hlady a nemusely se obávat válečných tažení. Vzporu vyvolal jak zjistil právě onen kněz, který ho oddával, za podpory několika zbohatlíků. Ale i to, se Phelanovy podařilo vyřešit. Prozatím. 

Cesta zpět trvala několik dní, a tak večer před tím, než měli dorazit na hrad, zbudovali svůj poslední tábor. Pojedli, popili, někteří muži znaveni ulehli a několik jich zůstalo sedět debatujíc u ohně. Včetně náčelníka, který byl ovšem stále jako duchem nepřítomen. Všiml si toho Rhys i jeho bratři.

„Co kruci znamená poloha šedesát devět?!" Řekl náhle Phelan a všichni k němu udiveně vzhlédli. Celou dobu neřekl ani slovo, a když ho několikrát oslovili, vůbec je nevnímal. A tak se jeho zvláštní otázce značně podivili.

 „Poloha šedesát devět?" Povytáhl udiveně Hazel obočí, „To jsem nikdy neslyšel. Není to jakýsi bod na vzdáleném horizontu?" 

„Jak si na to přišel?" podivil se Mangus, „Poslední dobou jsi nějak zamyšlený, Phelane."

 „Potřebuji to kruci vědět, nebo zešílím!" zamračil se Phelan, „Má paní mi sdělila, že by se mnou právě polohu šedesát devět ráda vyzkoušela."

 „Linnet?" Vyhrkl Mangus vykuleně, „Co tím jako myslela?" Všichni udiveně zírali na náčelníka, ale ani jeden z nich, kromě Rhyse neměl ponětí, o co se jedná. Jen Phelan tušil, že se jedná o jakousi polohu při milování. Na to byl chytrý dost, aby to pochopil, ale jinak neměl sebemenší tušení, o co se jedná. 

„Mám pocit, že se jedná o milostnou polohu," řekl náčelník zamyšleně a muži vykulili oči ještě více, „Moje žena je jak se zdá, velice vynalézavá."

 „A kruci! Vážně?" vyhrkl Mangus, „To vědět chlapi, tak puknou závistí a budou žádat od svých žen totéž."

 „Musím uznat, že v onom ohledu, jsem se svou ženou velice spokojen," pokračoval Phelan, „Ovšem znepokojuje mne, že nevím..." Pak pohlédl na Rhyse. Ihned mu došlo, že on jediný asi chápe význam oněch slov. Povytáhl na něj obočí a pokynul mu. Ani nemusel nic říci nahlas, a Rhys pochopil. 

„No..., no ano, náčelníku. Vím, co poloha šedesát devět znamená."

 „Tedy?!" 

„Ano, máš pravdu náčelníku. Jedná se o jistou polohu při milování..."

 „A jakou kruci?" Vyhrkl netrpělivě Mangus. Všichni muži okolo ohně viseli na Rhysových ústech a ani nedutali. Rhys se zhluboka nadechl. Mít tak svou sestru po ruce napadlo ho, značně by ji vyčinil. Jenže pak mu došlo, že by to stejně nebylo nic platné. A pak..., nyní už je její manžel za ní zodpovědný a on má přeci konečně klid. Zvláštní pocit úlevy usadil se mu okolo žaludku, když si to uvědomil. Jak totiž pochopil, tak náčelník si s jeho neposlušnou sestřičkou, jistě bude vědět rady.

 „No..., jak bych to ..." začal opatrně, pak vzal do ruky klacek a na zem nakreslil ležící šestku a přes ni ležící devítku, „Představ si náčelníku toto..." poklepal na obrázek, „muž ležící na zemi a přes něj obráceně ležící žena." Všichni udiveně hleděli na zem. 

„To je blbost!" zaprotestoval Mangus, „Takhle bych do ženy přeci nemohl vstoupit!"

 „Nejde o to, abys do ní vstoupil. Jde o to, abys mohl její lůno ochutnat a ona zároveň tvé kopí." Dlouhé ticho, téměř přehlušovali šrotující kolečka v hlavách mužů. Všem, jakoby to pak došlo současně. 

„O to tě tvá žena požádala?!" Vyhrkli snad všichni současně, dívajíc se na překvapeného náčelníka.

 „A kruci!" vydechl Phelan, stále zíraje na obrázek na zemi, „Myslel jsem, že masáž prostaty, nebo poloha jak říkala..., na koníčka, je samotný vrchol. Ale toto?"

 „Na koníčka? Masáž prostaty?" Mangus s Hazelem se zoufale dožadovali vysvětlení. A jak se zdálo, všichni muži okolo už se nemohli dočkat, až se vrátí na hrad a vrhnou se na své manželky.