„Zdravotní sestřička, můj pane," vydechla, a pak ji došlo, že v oné době nic takového neexistovalo, „je to..., je to ženská obdoba lékaře. Otec s matkou byli velmi pokrokově založeni, můj pane, a proto mne nechali vystudovat právě vzniklý obor..." musela sklopit zrak pod jeho pohledem, protože lhát nikdy nedokázala. Ale úplně přeci nelhala. A pak..., i její znalosti obyčejné praktické sestry, budou více, než mají zdejší felčaři. Tím si byla jistá.

 Phelan znovu zvedl hlavu a podezíravě se na ni podíval. Bylo ale jisté, že nyní neměl chuť vůbec o jejích slovech přemýšlet. Však měl pocit, že nedokáže myslet na nic jiného, než na vyvrcholení.

 „Má paní! Varuji tě!" zavrčel naštvaně, „Jestli ihned nedokončíš, co jsi začala, tak se neznám! Nemůžeš alespoň na chvíli mlčet?! Alespoň pokud konečně mé kopí nepřivedeš k vrcholu!" Jeho oči planuly jako dva uhlíky, když ji tak káral a díval se jak klečí u jeho nohou a stále svírá v dlani jeho penis. 

„Ach, můj pane," zavrkala Linnet toužebně a znovu ho oblízla, „jak ráda, ale kdybyste mne stále nepřerušoval..."

 „Cože?! Já že tě přerušoval?!" téměř nevěřícně se na ni zamračil. Ta žena byla vážně na zabití. Nezavře na vteřinu pusu a ještě to svede na něj, „Nezapomeň, má paní, že to byl tvůj nápad! Za normálních okolností, bych už spal a netrpěl tu jako pes, když mne přivedeš na vrchol a pak..."

 „No však..." pokrčila rameny. Usmála se, a pak zase jeho penis několikrát políbila, „Už byste spal a opět mne v ložnici nenavštívil. A když nejde Mohamed k hoře..." 

„O čem to zase, kruci..., kdo je Mohamed?!" Zamračil se tak, že z něj na moment šel strach. Linnet zalapala po dechu a srdce ji prudce zabušilo v hrudi. Že by její manžel žárlil? Ta představa, se jí docela líbila. A zatoužila ho trochu pozlobit. 

„Toho neznáte, můj pane." Řekla klidně a oblízla jeho kopí. Phelan se vzepřel na loktech a varovně se zadíval ke svému rozkroku.

 „Má paní!" zavrčel, mračíc se jak bouřkový mrak, „Jediný muž, za kterým kdy vaše kroky budou směřovat, jsem já!" 

 „Já vím," usmála se do jeho rozkroku, „jste také jediný, po kom toužím." Opravdu žárlil, napadlo ji. Vážně ano, jinak by přeci tak nevyváděl, ne? 

Phelan se ještě nadechl k odpovědi, ale pak jen zprudka vydechl. Ona situace přišla mu totiž značně groteskní. Však se hádali, a ona přitom neustále svírala jeho kopí a mazlila se s ním. Nevěděl, jestli ji má vyzvat, aby konečně dokončila, co započala, nebo vykázat ze svého pokoje, nebo ji dokonce raději nařezat, za její drzé vystupování. 

Nedostal se ale ani k jedinému, protože ho vtáhla do svých úst. A pak ještě několikrát. Znovu praštil hlavou do polštáře. Hrála si s jeho kopím tak, že naprosto přestal uvažovat. Hnětla a oblizovala jeho varlata a neustále mačkala jeho hráz. Onen tlak byl vážně příjemný, napadlo ho.

 „Můj bože! Nic krásnějšího jsem..."

 „To je dobře, můj pane..." Vydechla s plnou pusou a zakroužila prstem po otvoru jeho análu. Ani si toho zřejmě v onom vzrušení nevšiml. Blížilo se jeho vyvrcholení. A ve chvíli, kdy byl téměř na samém vrcholu, si Linnet naslinila prst a pomalu, leč zkušeným tahem, vsunula svůj prst až po třetí článek do jeho zadku.

 „Kurva!" Zaklel zděšeně a ztuhl.

 ***