Filipojakubská noc: Magie ohně, dávné rituály a čarodějnické tajemství

Když se poslední dubnová noc ponoří do tmy, plameny rozsvítí kopce a vzduchem se nese ozvěna dávných časů. Filipojakubská noc, známá jako pálení čarodějnic, není jen lidová slavnost – je to odkaz na keltský svátek Beltane, který kdysi znamenal přechod mezi zimou a létem.

 Keltská magie: Keltové věřili, že právě tuto noc je hranice mezi světem lidí a nadpřirozenem nejtenčí. Zapalovali obrovské vatry, aby chránili své domovy, zdraví i úrodu. Hlavní rituál? Přecházení mezi dvěma ohni, které mělo zajistit ochranu před nemocemi a neštěstím.

 Čarodějnické pověry: Ve středověku se oslava změnila – lidé začali věřit, že se čarodějnice slétají na tajné sabaty, kde kouzlí a škodí. Proto vznikla tradice zapalování ohňů na kopcích, které měly chránit vesnice před temnými silami.

 Magické rituály:

• Hlučná ochrana – rámus zvonů a bičů odháněl čarodějnice.
• Vykuřování obydlí – kouř z léčivých bylin chránil před zlými silami.
• Hledání květu kapradí – kdo ho najde, získá štěstí a tajemnou moc.
• Věštění z plamenů – tanec ohně ukazoval obrazy budoucnosti.
•  

 Oslavy dnes: Děti v kostýmech, soutěže, ohně a příběhy – tradice žije dál, i když už spíše jako veselý svátek než ochrana před čarodějnicemi. Ale možná, když se jiskry vznesou k nebi, stále někde hluboko uvnitř cítíme kouzlo této noci.